Občan O městě Žlutické kalendárium

Žlutické kalendárium

- Žlutické kalendárium

Počátky dějin města

1140  Rytíř (vladyka) Zdimír věnuje kladrubskému klášteru benediktinů, založenému roku 1108, vesnice Žlutice, Bukovinu a Hradec. Toto se událo za vlády českého vévody Soběslava (1125-1140) a kladrubského opata Eberharda (1131-1140).

1280  Žlutice se dostávají do majetku Bohuslava nebo Boreše z Rýzmburka.

1306  Mezi tímto rokem a r. 1341 byly založeny Žlutice jako město postavené podle plánu a dokola opevněné hradbou, příkopem a valem. Zakladatel je Bohuslav z Rýzmburka.

1350  Okolo pol. století je započato se stavbou farního kostela sv. Petra a Pavla.

 

15. století

1415  Jan Boršo prodává svou polovinu Žlutic Jindřichovi z Elsterberga a z Plané, který krátce nato získává i druhou polovinu.

1421  Na jaře táhnou spojení husité na Žižkův návrh po západních Čechách a obsazují Žlutice.

1422  27.4. přitáhli Pražané, straníci husitů, před Žlutice. Druhý den dobyli město, všechny pobili, spálili všechny domy uvnitř i mimo hradby a odtáhli pryč. Když ale dorazili k vesnici Středokluky, vypukly mezi nimi neshody kvůli lupu, vzájemně se napadli a zabili 70 mužů. Sedláci museli odvézt do Prahy několik vozů naplněných zraněnými.

1427  v létě se objevila velká křížová výprava proti husitům pod vedením kurfiřta Friedricha Braniborského a markraběte míšeňského. Jakoubek z Vřesovic, který se dočasně zmocnil města Žlutic, toto město vyklidil. Němci je obsadili a předali Aleši Holickému ze Šternberka, pravděpodobně švagrovi Elsterberga, který mezitím zemřel.

1428  Obyvatelstvo města je nyní většinou kališnické. Markéta, Elsterbergova vdova a sestra Aleše ze Šternberka, sice ještě vykonává majetková práva, přesto se město dostává během bojů, které pokračují v l. 1429 a 1430, nakonec pevně do držení husitského vůdce Jakoubka z Vřesovic, zejména s odvoláním na úpis krále Václava IV.

1433  na začátku května přišli vyslanci Českého zemského sněmu s posly basilejského koncilu z Basileje přes Cheb a byli doprovázeni Jakoubkem ze Žlutic do Prahy; v červenci se vraceli a šli pod Jakoubkovou ochranou a s jeho doprovodem až do Chebu.

1434  Jakoubek nechal nově opevnit hrad na Zámeckém vrchu (Schloβberg) (podle starého způsobu Newdiek, podle nového Nevděk, t.zn. Undank) a nad městem nechal postavit předhradí Mazanec (Masancen).

1455  Vřesovic postavil nový zámek ve Žluticích.

 

16. století

1514  11.12. udělil král Vladislav II. městu Žlutice právo mílové, to znamená, že v okruhu 1 míle od města nesmělo být prodáváno žádné obilí, slad, sádlo, vlna, sůl nebo železo. Tento obchod směl probíhat jenom na týdenním trhu ve Žluticích (listina ztracena).

1537  9.11. bylo prodáno město a panství Žlutice, poté co náleželo více jak 100 let rytířům z Vřesovic, Jindřichovi IV. z Plavna, míšeňskému purkrabímu, za 12 800 kop pražských grošů.

1540  Rozmnožení městského znaku o věž jako znamení opevněného města a plavenského lva. Právo pečetit červeným voskem.

1547  na konci března do Žlutic dorazil král Ferdinand I. a odpočíval tady s vojskem, s nímž táhl na pomoc císaři Karlu V. proti Jahannu Friedrichovi Saskému.

1558  Literáti nechali vyrobit v umělecké dílně Jana Táborského v Praze církevní zpěvník (graduál neboli kancionál). Výroba začala r. 1558 a skončila r. 1565. Faksimile zpěvníku teď tvoří hodnotný výstavní kousek žlutického muzea. Napsal jej Vavřinec Bílý, miniatury namaloval Fabián Puléř. Celková cena činí 383 kop 12 grošů a složili se na ni panství, městská obec, cechy a jednotliví měšťané.

1575  14.7. si koupil panství Žlutice rytíř Jiří Kokořovec z Kokořova, pán na Šťáhlavech, za cenu 33 000 kop míšeňských grošů.

1597  byla postavena radnice.

 

17. století

1606  až do r. 1610 staví Adam Jiří pivovar pro sebe a své vesnice ve Žluticích, poněvadž poručník Karel ten starý přenechal městu v r. 1594.

1623  Žlutičané se jako první v Žateckém kraji stali katolíky. Misionáři páter Zachariáš Bandhauer a páter Umbert z Vřesovic, tepelští premonstráti, způsobili jejich návrat ke katolické víře.

1635  Když švédské oddíly znovu dorazily do Žlutic, církevní otcové ukryli na bezpečném místě kostelní klenoty, totiž 1 stříbrný pozlacený kalich s pozlaceným křížem vykládaným drahými kameny a monstranci s kostelními klíči. Kdyby je chtěl někdo vzít, byly pryč. Jeden z otců byl surově vyslýchán na skřipci, zmínil jeden klenot, který jim dal, o klíčích nic nevěděl.

1640  18.2. dorazil do Žlutic zlopověstný švédský generál Pfuhl, vyplenil město a částečně spálil Verušice a Pšov.

1647  v době žní dorazili do Žlutic Švédové pod vedením Wrangela. Město utrpělo škody výpalným a částečně i poničením. To ho stálo obrovské sumy.

1650  14.7. skonal Jiří Petr K. z Kokořova v Praze a jeho panství Žlutice přešlo na Ferdinanda Hroznatu, jeho syna z druhého manželství s Kateřinou z Vrtby, která vedla poručnictví až do r. 1670.

1655  První německý zápis v pozemkové knize.

 

18. století

1701 až 1704 byl na náměstí vztyčen sloup Nejsvětější Trojice, který vytvořil Žlutický sochař a měšťan Osvald Josef Wenda z pískovce, který bezplatně dodal hrabě (ze svého lomu u Kamenné Hory). Sloup byl v r. 1712 vysvěcen převorem chyšských karmelitánů. Sochaři bylo za jeho práci zaplaceno 1 105 zlatek a 48 krejcarů.

1713  Morový rok. Jelikož Žlutice byly ušetřeny, postavily v r. 1714 kapli sv. Šebestiána jako výraz díků.

1731 až 1734 nechal si hrabě Ferd. Jakub postavit nový zámek ve Štědré a přesídlil tam. Žlutický zámek se nechal zpustnout.

1741  (války o rakouské dědictví, trpké období) Procházející Francouzi chtěli pouze pšeničný chleba a hrozili, že pověsí purkmistra Noska na sloup Nejsvětější Trojice na náměstí.

1742  dorazilo 14 000 Francouzů z Prahy, měli velký hlad a zhltali nejen žitný chléb, nýbrž také těsto z díží (velká zima). V mlynářském hostinci přiložili hostinské ze Žlutic pistoli na hruď. Ale neměla vůbec žádný chleba. Magistrát si pospíšil, aby jim obstaral chleba. 

1751  Žlutice přešly z působnosti kraje Žatec do kraje Loket.

1758  27.5. v rámci sedmileté války dorazila německá říšská armáda o síle 23 000 mužů do Žlutic, utábořila se na polích nad městem, čímž byly zpustošeny letní plodiny. Vojsko muselo být zásobováno. Po několika dnech odtáhlo přes Chyši do Žatce.

1779  11.5. propukl požár v bednárně panského pivovaru a lehly popelem domy od hospodářského dvora až k Chyšské bráně, 105 domů a 18 stodol. Fara a kostel vydržely. Ve špitálu zahynuli chovanci.

 

19. století

1812  byla založena garda, která měla ve stavu 4 důstojníky, 12 poddůstojníků a 54 gardistů. Garda byla činná do roku 1848.

1817  V tomto roce panovala tak velká drahota, že si obec musela půjčit 1 200 zlatek z pivovarské pokladny, aby mohla koupit deputátníkům obilí. 1 korec žita stál 50 zlatek.

1828  Žlutice měly 237 domů a 1 300 obyvatel. Tento soupis byl zhotoven na žádost měšťanstva.

1830  Na konci července byl rozpuštěn Kriminální soud Žlutice a sloučen s loketským. Žlutický magistrát byl dříve vybaven kriminální a hrdelní pravomocí. Mohl uvalovat a provádět tresty smrti nad pachateli. Což připomíná názvy Šibeniční vrch (Galgenberg) a Stínavský příkop (Köpfgraben).

1844  Náměstí (Marktplatz) bylo vydlážděno.

1850  Bylo zavedeno četnictvo.

1852  Žlutice byly napojeny silnicí dlouho 6 km a vedoucí přes Veselov na říšskou silnici Praha – Karlovy Vary, která byla postavena v r. 1806.

1859  Počet duší: Žlutice 1 848 z toho 23 Židů, Kovářov 68, Skřípová 61, Veselov 212, Čichalov 237 z toho 16 Židů, Štoutov 67, Verušice 182, 4 samoty 50 obyvatel. Pokřtěno 112 manželských a 12 nemanželských dětí, 23 svateb, zemřelo 66 s a 5 bez svátostí.

1860  Žlutice měly 2 019 obyvatel (nejvyšší do té doby naměřený počet obyvatel).

1862 až 1863 byla nahrazena dřevěná kašna na náměstí (Ringplatz) kamennou kašnou za 3 000 zl. rak. m.

1868  bylo zavedeno městské osvětlení.

1870  24.8. byly Žlutice podle výnosu ministerstva obchodu zapojeny do telegrafní sítě a bylo povoleno zřízení telegrafní stanice.

1878  29.9. skonal hrabě Ludvík Prokop Kokořovec z Kokořova, který byl posledním Kokořovcem a byl pochován do hrobky ve farním kostele na počátku října.

1880  10.5. byly vysázeny stromy na náměstí (Ringplatz), po všech 4 stránách 37 javorů a okolo sloupu Nejsvětější Trojice a kašny po 4 lípách.

 

20. století

1910  byl vytvořen výbor pro opravy kostela: drogista Gerhard Eisenkolb jako předseda a stavbyvedoucí, cejchovní mistr Leopold Fleiβner jako pokladník, katecheta Josef Kriesch a okresní školní inspektor ve výslužbě Johann Hille. V dubnu začaly vnější opravy, při nichž byly vylepšeny věže a natřeny olejovou barvou. Náklady byly vybrány ve sbírce.

1918     28.10. Založení Československé republiky. Vytvoření národních rad a domobrany v německé části Čech. Domobrana obsadila nádraží, přístupy do města,                       zabavila potraviny.

            7.12. přitáhli čeští vojáci a rozpustili domobranu. Tento oddíl zůstal se samopaly na nádraží a vyjednával s okresním hejtmanem a starostou.

1919  4.3. se konala, jako ve všech německých oblastech Čech, také ve Žluticích na náměstí velká manifestace za právo na sebeurčení, které se zúčastnilo nejméně                4000 lidí z politického okresu, při čemž byly pronášeny národní projevy a zpívány německé písně. Shromáždění proběhlo v klidu.

1920  25.3. usnesení o zavedení elektrického světla.