| seznam článků |
|---|
| Historie města Žlutice |
| Žlutický kancionál |
| Kašny |
| Kostel sv. Petra a Pavla |
| Muzeum |
| Radnice |
| Sloup Nejsvětější Trojice |
| Zámecká brána |
| Znak města |
| Všechny strany |
Žlutický kancionál, zpěvník literátského bratrstva při farním kostele, je prací dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, která pracovala v Praze na Starém Městě. Písmo a noty maloval Vavřinec Bílý, iluminace jsou dílem Fabiána Puléře. Žlutický kancionál byl pořízen v letech 1558 - 1565 z peněz, které mezi sebou vybrali mistři žlutických cechů, význační žlutičtí měšťané a žlutické panstvo. Celkem stál 283 kop a 12 míšeňských grošů. Za tento obnos byl v té době k dostání velký dům. Již svými rozměry 63 x 46 cm je Žlutický kancionál impozantní. Ani tyto rozměry ani velké noty a písmena textů jednotlivých písní nebyly samoúčelné. Šlo o to, aby všichni zpěváci na ně dobře viděli. Písně v něm obsažené jsou kromě jediné psány česky. Celkem má kancionál 494 pergamenových listů, 39 z nich bylo vyříznuto protireformační komisí, která některé texty shledala závadnými. Tato komise se také postarala o to, aby byly začerněny ilustrace zobrazující upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského. Miniatury, znázorňující jednotlivá řemesla, symbolizována cechovními znaky, či výjevy z práce řemeslníků, spolu s postavami jednotlivých dárců, jejich manželek a dětí, jsou součástí mimořádně bohaté a krásné výzdoby kancionálu. Když si tedy prohlížíme iluminace kancionálu, defiluje vlastně před námi žlutická společnost 16. století. Ve žlutickém muzeu je uložena pouze faksimile Žlutického kancionálu. Originál je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze..



Historie





